Jdi na obsah Jdi na menu

ŽENA A DUŠE

15. 1. 2015

Pohádka nejen pro ženy :-)

Inspirováno životem 15.01.2015 Tanetu

 

 

O moudrosti ? ….

Žena seděla doma před zrcadlem a hleděla na svoji tvář. Občas se nepoznávala, kdo je ta žena, která se na mě dívá? Její obraz byl zkreslen tím, jak ji posuzovali druzí, jak posuzovala sama sebe a také tím, jak sama sebe milovala.

Nesnáším se, jsem stará, tlustá, bez energie, nic mě nebaví a všichni mi lezou na nervy. Tak se vším třískala a bědovala, jaký že to je život.

Seděla, hleděla do zrcadla … a najednou se jí rozletěly myšlenky všemi směry, přicházely jí na mysl situace, prožitky, …Jeden velký chaos. Jako můj život.

A TAK SE ZAMYSLELA ( za myslí …. A ne  pře-mýšlela ((mysl ve při))…

První se přihlásily pochybnosti… na to nemáš, to neuděláš, neporadíš si, a co ty tvé závislosti, křičely jedna za druhou….

Její duše se probudila, vidíc ŽENU V ZAMYŠLENÍ a uviděla svoji šanci.

„Pochybnosti!!!!“  Rozkřikla se. Protože to byla duše nepochybující o sobě, plná života, její výzva a křik zahnaly všechny pochybnosti do neznáma ….

„MÁM PLÁN“ řekla DUŠE. Mám ho již předlouho, už než jsi se narodila sis ho stanovila. „CO HO USKUTEČNIT“ ????? Vidíš, zoufáš si tady, a přitom jsi toho chtěla tolik stihnout…

Žena zpozorněla . I ona uslyšela, co jí duše říká.

Utřela si slzy, které měla na krajíčku a pozorně naslouchala duši.

„TADY A TEĎ!“ zněl pokyn jasně. „BUĎ TADY NAPLNO, DÝCHEJ, ŽIJ KAŽDÝ OKAMŽIK, KAŽDÝ DEN. PROBUĎ SE. ILUZE, KTERÉ MÁŠ AŤ JIŽ SVOJE, NEBO IMPLANTOVANÉ OD DRUHÝCH VYMAŽ, A PODÍVEJ SE OČIMA LÁSKY NA SVŮJ ŽIVOT. TY SAMA MÁŠ ŠANCI JEJ ZMĚNIT. NIKDO JINÝ. JE TO TVŮJ ŽIVOT.

SAMA ROZHODUJEŠ, JAKOU CESTOU JDEŠ …“

Dobře, budu naslouchat svému životu. „TEĎ HNED“ řekla duše. „NE NEČINNOST, ALE ČINNOST A DOVEDNOST DÁ TVÉMU ŽIVOTU ŘÁD. VZPOMEŇ SI, CO TI PŘINÁŠI, RADOST, CO TĚ NAPLŇUJE ???? řekla duše a žena ožila.

Najednou se v jejích očích objevila ta stará jiskra, která byla předtím dobře ukrytá pod slzami bezmocnosti. BEZMOCNOST… to slovo, vzdání se moci nad svým životem. Jak jsem to mohla dopustit , jak jsem to jen …. No ano, poslušnost, ale ta tupá, kdy je lepší přenést odpovědnost na druhé a ne na sebe.

Přijímám tedy MOC a ODPOVĚDNOST za svůj život. Ne prázdnota, smutek, ale i jim děkuji za to uvědomění, že touto cestou již jít nechci.

 

Zasnila se žena. Pro její nekomformní myšlení ji odsuzovali, ale i přes poukazování a posuzování druhých se ona rozhodla žít SVŮJ ŽIVOT. Život bez omezení, které si tam sama naházela. OTVÍRÁM SE ŽIVOTU. OTVÍRÁM SE LÁSCE. ŽIJU, ne přežívám.

Po tomto uvědomění si sama sebe znovu prohlédla v zrcadle.  Usmála se, viděla, že pochybnosti, které ji spoutávaly byly pryč.    Ona teď věděla, že ONA sama je tvůrcem, tvořivou silou ….

Její síla a dovednosti jí pomohly vstát a v radosti, bez závislostí, posuzování a cizích posměšků utvořit svůj život. Takový, jako ona sama chce….

 

A co na to duše ??? JEJÍ DUŠE ?

Usmívala se, věděla, že teď má žena MOC A SÍLU, ODPOVĚDNOST A DOVEDNOTI , které jsou potřebné k realizaci skutečného života. TADY A TEĎ.

J J J

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář